Pornopohotovost

Sexuální pohlavní choroby, část 1. – vítejte zpět ve středověku!

Úno
10

Pohlavní choroby, strašák, který nám většinou brání se bezmezně s kýmkoliv pustit do sexuálních dobrodružství. Velké množství lidí si i dnes myslí, že toto je přece nemůže potkat. Osob nakažených pohlavní chorobou u nás bohužel přibývá. Dle statistik je patrné, že Češi znatelně polevili, co se týče prevence a ochrany, přibývá totiž i HIV pozitivních. Je sice zřejmé, že už kolem nás není tolik osvětových a varovných prostředků, jako před pár lety, ale to neznamená, že nebezpečí se zmenšilo. Představíme vám trojici velmi nepříjemných chorob, se kterými se bohužel i v dnešní osvícené a moderní době běžně setkáváme. Takže vítejte ve světě zákeřných parazitů, zpět ve středověku!

 Chlamydie

Chlamydií existuje několik druhů a zrádnost této nemoci je v tom, že onemocnění může probíhat zcela bez příznaků, nebo se příznaky zamění s méně nebezpečnou nemocí. Navíc se nejedná pouze o nemoc z pohlavního styku, šíří se také kapénkovou infekcí. Přesto, nebo právě proto, je to jedna z nejrozšířenějších infekčních chorob na světě. Přibližme si tedy příznaky chlamydií jako pohlavní nemoci (chlamydia trachomatis):

Přenáší se pohlavním stykem (vaginálním, análním i orálním), případně dotykem s předměty, na které byla bakterie přenesena (spodní prádlo, ručník), šíří se však pouze ve vlhkém prostředí – kapénkami (pozor na saunu či bazén). V neposledním případě také během porodu z matky na plod.

Chlamydie parazitují v lidské buňce, než ji zcela zničí a šíří se dál. První známkou onemocnění je bolestivý vřídek na genitáliích, svědění a výtok. Mohou se objevit bolesti při pohlavním styku, bolesti v podbřišku, nepříjemné pocity až bolest při močení. Objeví se horečka, může být i zimnice, v tříslech se zduří mízní uzliny. Neléčená infekce se šíří dál, u žen způsobuje gynekologické a urologické záněty a narušení sliznice vede ke „slepení“ vejcovodů a komplikací s tím spojených (možnost mimoděložního těhotenství, neplodnost).

U mužů poškozuje močovou trubici, způsobuje její záněty, po 10 až 20 dnech od nakažení se objeví nažloutlý výtok různé intenzity, bolesti a pálení při močení. Bakterie se kromě pohlavního ústrojí může usadit v oblasti konečníku. Při náhodném doteku vyvolá zánět oční spojivky.

Nemoc, která opravdu nemusí mít vůbec žádné doprovodné symptomy, se dá testy rozpoznat už po sedmi dnech od nakažení. Provádí se stěr z děložního čípku, močové trubice, nebo přímo výsledky z rozboru krve, či moči. Léčí se antibiotiky, cílenou léčbou a je nutné vyšetřit a přeléčit i partnera (partnery). Nákaza bez vhodné léčby může způsobit neplodnost u obou pohlaví. Sekundárně usnadňuje šíření HIV, lidé nakažení chlamydií mají „příznivější“ prostředí pro nákazu HIV.

Syfilis

Syfilis (treponema pallidum) neboli příjice, je vedle chlamydií a kapavky jedna z nejrozšířenějších pohlavních chorob. Ne ve středověku, ale v dnešní době. Přenáší se pohlavním stykem (vaginálním, análním i orálním), během těhotenství z matky na plod, i během kojení. A vzhledem k jejímu destruktivnímu vývoji je možné ji považovat za jednu z vůbec nejvážnějších pohlavních chorob. Na syfilis se umíralo a v rozvojových zemích stále umírá. Vědomé šíření této choroby je (jako u kapavky) trestné.

Toto onemocnění má tři stádia. Nejprve se v oblasti nakažení (genitálie, ústa) objeví vřed (v ústech bílé vyrážky) a zduření uzlin v místech, která jsou nejblíže místu vniknutí infekce. Vzhledem k tomu, že vřed nebolí a do měsíce sám zmizí, nakažení mu nemusí věnovat náležitou pozornost. Neznamená to však, že „zmizelo“ i onemocnění. Pokud se nakažený nezačne léčit, nemoc přechází do latentního stádia. Zhruba 9 měsíců se zdánlivě nic neděje a sexuálními aktivitami svého nositele se infekce roznáší dál.

Bakterie se v těle nositele však množí a krví putují po organizmu. V druhé fázi se vředy začnou objevovat v rozsáhlých ložiscích i na jiných částech těla, přichází horečky, nechutenství, vypadávání vlasů a celková únava. Dobrá zpráva je, že syfilis se v první fázi a počátkem fáze druhé dá úspěšně a bez trvalých následků léčit penicilinem. Diagnostikuje se zpravidla vyšetřením krve nebo mozkomíšního moku.

Jestliže ani v této fázi nenastoupí léčba, jsou následky katastrofální. Nemoc se dále šíří a vypuknutí poslední fáze může trvat i několik let. Ve třetí fázi choroby, tzv. pozdní syfilis, dochází k nezvratným poškozením tkání, kostí, nervového systému a celkovému rozvratu organizmu, které nelze vyléčit bez trvalých následků a nezřídka končí smrtí.

 Kapavka

Kapavka je další z nejrozšířenějších pohlavních chorob, se kterou je možné se setkat. Nejčastěji se vyskytuje u mladých lidí ve věku 15 – 29 let. Tak jako u syfilidy je vědomé šíření této choroby trestné a léčení je povinné. Během léčby je nutné držet sexuální půst. Šíří se pohlavním stykem (vaginálním, análním i orálním) a při porodu z matky na dítě. Bakterie kapavky způsobují hnisavý zánět sliznic pohlavních orgánů, konečníku, hltanu a očních spojivek. První příznaky se objevují zpravidla do týdne po nakažení.

Pokud je nakaženou žena, příznakem je výtok z vagíny, potíže s močením a nutkání chodit častěji, ale také krvácení po pohlavním styku, či mimo pravidelný menstruační cyklus.

V některých případech zůstane děložní hrdlo bez jakýchkoliv viditelných změn. Pokud u pacientky dojde k zánětu močové trubice, který je zároveň provázen zánětem děložního čípku, jde pravděpodobně o kapavku. Pokud se infekce dále šíří, hrozí zánět pánve, objevují se křeče a bolesti v podbřišku, horečka, nebo nutkavé dávení.

Pokud je nakaženým muž, bude mít potíže při močení, pálení a řezání. Objeví se hustý hnisavý výtok z močové trubice. Pokud kapavka není léčena, rozšíří se do varlat a nadvarlat, nebo prostaty, což je obvykle spojeno se svěděním nebo bolestí. U obou pohlaví se může vyskytnout infekce v oblasti konečníku, jež provází anální výtok, svědění a nucením na stolici.

Kapavka však velmi často nebývá doprovázena těmito příznaky, nebo jsou velmi slabé. Příznaky nemá celá polovina zaznamenaných případů. U některých nakažených může trvat i měsíce, než se příznaky projeví. V případě, že se s léčbou nezačne včas, může jak u mužů, tak i u žen, vést k neplodnosti. Opět hrozí zvýšené riziko infikování virem HIV.

Pro odhalení kapavky se obvykle používají tři laboratorní techniky. Barvicí test přímo na bakterii (obarví se stěr z čípku nebo penisu), objevení bakterie v moči a růst (kultivace) bakterií v laboratoři. Pro lepší průkaznost se provádí kombinace těchto technik. Kapavka se úspěšně léčí antibiotiky a po léčbě se provádí řada kontrolních testů, zdali byla skutečně vyléčena.

Také jste dostali trochu strach? To je dobře. O zdraví je totiž nutné pečovat i v rámci jedné z nejpřirozenějších a nejkrásnějších lidských činností, kterou je milování. V příštím díle vám přineseme informace o genitálním oparu, lidském papilomaviru a HIV.

Nezařazené Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Sexuální pohlavní choroby, část 1. – vítejte zpět ve středověku!